Klasická kancelář nebo open space?

Napsal/a: text_none_author Zveřejněno v: Kancelářský nábytek Vytvořeno: 2017-06-05 00:00:00.000000 Zhlédnutí: 2605 Komentář: 0

        Když si zařizujete svůj byt, děláte to s láskou a vybavíte jej tak, abyste se v něm cítili dobře a příjemně. Stejně tak kupujete novou postel. A co kancelář? Po posteli je to místo, kde trávíme nejvíce času. Hezky zařízená kancelář přispívá k dobré náladě, radosti z práce a tím i k lepším pracovním výkonům, což vede k větším ziskům firmy.

        V administrativních prostorách pracuje stále více lidí. Jsou ale tyto prostory bezpečné? Co mohou způsobovat? Jaké mohou být následky práce v kanceláři? V ČR má 70% lidí sedavé zaměstnání, pojďme se tedy podívat na několik statistik.

  • Sezení v kanceláři (nečinnost) způsobuje 9% předčasných úmrtí. Lidské tělo není stavěno na dlouhodobé sezení, což si málokdo uvědomuje.

  • Sedavé zaměstnání zvyšuje o 93% riziko trombózy.

  • Až 90% času tráví lidé v Evropě v interiérech, kde jsou vystaveni působení rizikových látek.

  • 67% lidí sedí v kanceláři nesprávně.

  • Zabiják stres je důvodem pětiny odchodů ze zaměstnání, až pětkrát zvyšuje počet pracovních úrazů a nehod, je důvodem až 30% nemocí.

Do zdravotních statistik se ale práce v kancelářích většinou nepromítnou. Jsou skryté a patří mezi civilizační choroby.

Typy kanceláří a zaměstnanci

 

        Dnes již existuje mnoho různých uspořádání pracovního prostoru. Od klasické kanceláře pro jednoho až tři zaměstnance přes open space po tzv. „hnízda“.

        Open space je, zjednodušeně řečeno, kancelář, kde zaměstnanci vykonávají svou práci ve velkém společném prostoru, který je rozčleněn pomocí kancelářských skříněk,  různých přepážek  a kancelářských stolů s paravány. Open space kanceláře se nejprve objevily v USA a na popularitě začaly získávat v 70. letech 20. století. V té době už se objevovaly i u nás, např. v podnicích zahraničního obchodu. Zajímavé ale je, že v českém prostředí byly zavedeny již v meziválečném období v Baťových závodech.

Mezi údajné výhody open space patří:

  • snížené náklady

  • snazší změna rozložení kanceláře

  • kontrola pracovníků

  • zvýšená výkonnost pracovníků

  • větší volnost pohybu

  • usnadnění vzájemné komunikace a sdílení informací (dobré pro týmovou práci)

Prostor je otevřený, zaměstnanci mají více místa, objevuje se více zasedacích místností, v kancelářích jsou využity barevné a zajímavé materiály s atraktivními prvky (pohovky, skákací míče). Ukazuje se, že důležité je nejen samotné uspořádání prostoru, ale i to, jestli zaměstnanci cítí, že nad ním mají kontrolu (např. mohou ovládat světlo, klimatizaci, mohou využít oddělenou místnost, když se potřebují soustředit).


 

Open space však také přináší negativní stránky:

  • ztráta soukromí a koncentrace

  • neustálý šum a pohyb

  • vyšší nemocnost

  • Open Space Syndrom (lékař Jan Hnízdil, který je otcem termínu Syndrom Open Space uvádí tyto projevy – bolesti hlavy, závratě, hučení v uších, zažívací problémy, bušení srdce, dechové potíže, zvýšený krevní tlak, únava, úzkost, deprese…)

Dochází ke sporům týkajících se osvětlení, teploty v místnosti, větrání a podobně. V open space kancelářích může hrát roli také to, na jakém místě pracovník sedí. Některé stoly dopřávají svým umístěním pracovníkům poměrně značné soukromí i dostatek denního světla, naopak u jiných je pracovník na očích všem příchozím, může být daleko od okna či sedět v průvanu. Zářivky, klimatizace a svačina kolegů je jen něco málo z toho, na co si spousta lidí musí zvyknout. Musíte být neustále připraveni, kdokoliv na vás kdykoliv může promluvit. Jedna z nejhorších věcí je, že je člověk vystaven neustálému stresu.

        Ale ti, kteří kancelář dotvářejí, jsou lidé. Každý je úplně jiný, každý má své vlastnosti, svoje dobré a špatné stránky, každý se chová za různých situací jinak. Podívejme se na pár základních rozdělení.

Představte si, že jdete lesem po úzké pěšince a najednou je před Vámi obrovský kámen. Co uděláte?

  • Sangvinik se začne smát: „Jéé, hele kámen“.

  • Flegmatik si ho ani nevšimne a nepřítomně ho obejde.

  • Cholerik se začne vztekat a zuřit: „To snad není pravda, který idiot sem dal ten šutr!!“

  • Melancholik si sedne na zem a začne brečet.

Nebo jednodušeji:

  • Optimista: „Ne v každém jablku je červ.“

  • Pesimista: „V některém mohou být i dva.“

A trochu vědecky.....

Jedním ze znaků dnešního pracoviště je i generační diverzita. Průzkumy rozdělují lidskou populaci v období od 40. let minulého století až po současnost do těchto generací:

  • baby boomers (narození 1943-1964) – respekt k autoritám, loajalita k institucím, potřeba jistot, rezistence vůči změnám

  • generace X (narození 1965-1980) – cynická generace, odpor k autoritám, upřednostňují práci, budovatelé firem, technologii využívají jako nástroj

  • generace Y (narození 1981-2001) – spoléhá na sebe sama, necítí se odkázaná na autority, moderní technologie se staly součástí osobnosti, jsou ambiciózní

  • generace Z (narození od roku 2002 do současnosti)

        Každá z těchto generací si s sebou nese své specifické vlastnosti, hodnoty, společenské normy, způsoby chování. Všechny tyto rozdíly by měly ovlivnit zaměstnavatele při formování týmů, vedení zaměstnanců, vytváření motivací. Generace  X a Y mají v současné době majoritní podíl na celkové pracovní síle; tento podíl do budoucna nadále poroste.

Otevřené kanceláře jsou jen pro někoho

Některým lidem práce v open space vyhovuje, jiní v takovém prostředí trpí (podle průzkumu asi tři čtvrtiny). Nejlépe open space snášejí ti, kteří se dokáží soustředit, ale i tato vlastnost s různorodostí práce klesá.

Problematičtější to může být u starších pracovníků, kteří jsou zvyklí na klidné pracovní prostředí – z kanceláře na schůzku a zase zpět. Tady je třeba rozlišit, kdo ze starších ročníků je ochoten více se přizpůsobit, a kdo se bude zarputile bránit změnám. Častější konflikty mezi kolegy mohou být zapříčiněny rozdílnými názory na využití a uspořádání pracovního prostoru, nedostatek soukromí a neustálé vystavení pohledům druhých.

Nicméně, je třeba říct, že ne všechny open space office jsou stejné. Některé jsou lepší než jiné a někteří lidé si podstatně lépe zvykají.

V mnoha organizacích je tato problematika řešena takzvanou politikou otevřených dveří. To sice neřeší nižší nároky na prostor, ale poskytuje vedení také určitou možnost kontroly zaměstnanců a umožňuje snazší komunikaci mezi zaměstnanci. Zároveň uchovává i značnou míru soukromí pro zaměstnance.

Moderní open spacy nemusí být jen stresujícím místem, plným kancelářských stolů, kancelářských židlí, přepážek, lidí a ruchu. Architektonická studia si mohou s prostorem pohrát a vytvořit přátelské prostředí se zajímavými prvky, které vytváří více soukromí, zákoutí pro telefonování, schůzky či chvilkový odpočinek.

 

Pro malé a menší firmy je ideální klasická kancelář. Menší prostor, ve kterém pracuje jeden až tři zaměstnanci, poskytuje dostatek soukromí i koncentrace na práci. Problém nastává pouze v případě, kdy je nutná kooperace více lidí dohromady, ta pak představuje přebíhání z kanceláře do kanceláře. V případě samostatných kanceláří jsou vyšší také náklady na straně zaměstnavatele, proto tento model většinou volí firmy s menším a středním počtem zaměstnanců.

Ale máme tady i něco nového

        Nově jsou pracoviště uspořádána spíše do hnízd po šesti až osmi stolech, které od ostatního prostoru dělí akustické a optické bariéry a vytvářejí větší intimitu. Při zařizování takových pracovišť experti po určitou dobu sledují pohyb lidí ve firmě i prázdné stoly a pak navrhnou řešení. Vybírají pracovní místo podle druhu práce a projektu. Mohou pracovat v zasedačce, tichém prostředí nebo debatním prostoru, na výběr mají i světlá nebo teplejší místa. Odpočinkové místnosti jsou lehce zaměnitelné s obývacími pokoji či stany pro pracovní soukromí. Pro telefonní hovory jsou vyhrazeny speciální prostory, takže vás nikdo nebude rušit. Pokud vás bolí záda z neustálého sezení, můžete pracovat u výškově stavitelného stolu vestoje. Pokud jste příliš unavení, běžte si zdřímnout do útulné ložnice a pak směle pokračujte v práci. Do takového zaměstnání musí být zkrátka radost chodit.

To, že jde o skutečný trend, potvrzuje nabídka nábytkářských firem. Mnoho firem dává větší důraz na atypické interiéry, kde může zaměstnanec pracovat, ale i relaxovat. Zvýšila se i poptávka po netradičním vybavení zasedacích místností, které spíše připomínají útulné sezení v obýváku.


 

        Bez ohledu na to, o jaký typ kanceláře jde, je dobré přihlížet nejen k estetickému vjemu, ale důležité je dodržovat zdravotní a hygienické zásady. Jak už jsme mnohokrát uvedli, kancelář a její vybavení, osvětlení, uspořádání nábytku atd. – to všechno má značný vliv na výkon lidí, kteří v ní pracují. A to platí o samotné kanceláři, ale i o dalších firemních prostorách.

Vhodný nábytek je ergonomický a musí umožňovat maximální skladebnost, propojitelnost a flexibilitu.

Druhou skupinu požadavků představuje umístění speciálních zařízení počítačů, kopírky, faxu, ale patří sem také podložka myši, klávesnice, monitor počítače, telefon. Některá zařízení je vhodné umístit na dosah sedícího pracovníka, jiná naopak dále, třeba na chodbu (příkladem může být kopírka).

Třetí skupina kritérií je z oblasti estetiky a designu. Především je to celkové estetické řešení kanceláře. Není to tedy jen designe kancelářského nábytku, ale i další použité materiály, podlahové krytiny, barva stěn. Zapomínat by se nemělo ani na výtvarnou výzdobu. Stěny přece nemusí zdobit jen nástěnky s pracovními harmonogramy, plány a tabulkami či grafy o plnění plánu.

 

Autor:ivg

 

Napsat komentář

Captcha


Nevíte si rady?

Kontaktujte nás od 7-17h, každý všední den.